• Blog
Martin Hošek
10.2.2019

Mám si koupit franšízu nebo radši franchisu?

Tedy, vím opravdu dobře, co si to chci vlastně koupit a proč?

Všichni tak nějak víme, co to je, ale víme opravdu, co to je? No a i to je důvod, proč jsme se s naší marketingovou agenturou OnlineSales.cz začali před časem opravdu podrobně „rýpat“ v tom, jak vlastně vypadá a funguje onen ideální vztah mezi franchisorem, tedy tím, kdo pomyslný McDonaldí hamburger PODÁVÁ, a franchisantem, který následně tento burger koncovému zákazníkovi ve svém „mekáči“ PRODÁVÁ. A jak si tedy mám já, potenciální franchisant s podnikatelskou náturou v srdci, dobře vybrat správný franchisový koncept?

Je to úchvatný koncept, protože z mnoha úhlů pohledů dnes prostě dává smysl „žít v síti“, tedy ve společenství franchisantů, kteří za rozumný franchisový poplatek využívají již existující sílu dané značky, osvědčenou marketingovou strategii, know-how od A do Z a s tím spojené výrazně nižší podnikatelské riziko. Skoro by to až vypadalo, že požadavky na franchisanta se zužují pouze na jedinou otázku: „Máš na to, aby sis nás koupil?“ Ale je tomu skutečně tak? Není naopak potřeba prodat franchisu výhradně tomu, komu doslova svítí oči nadšením?

Dokud mu nesvítí oči, nesmíš prodat!

Věta, která nás z marketingového hlediska hodně zaujala, protože odráží jeden důležitý, ale často opomíjený princip úspěšného vztahu mezi franchisorem a franchisantem. Tím je zcela evidentní a viditelná osobní a podnikatelská odpovědnost potenciálního franchisanta danou franchisu provozovat, budovat a rozvíjet, ideálně s mentalitou CHCI, nikoliv MĚL BYCH.

Nekoupil jsem si totiž hotový byznys, koupil jsem si koncept, který je třeba vyplnit potenciálem, který nabízí… Nekoupil jsem si lehčí cestu, jak na trhu uspět, protože hledám lehčí cestu, jak uspět, ale koncept, který mnohem lépe odráží můj styl podnikatelského smýšlení a zapadá do archetypu mé osobnosti…

Nekoupil jsem si hotovou mašinu na peníze, koupil jsem si franchisu se vším pozitivním i negativním, co s sebou tento krásný a lety prověřený koncept podnikání nese…

S našimi klienty, kteří hledají ty „SPRÁVNÉ“ franchisanty, se hodně zamýšlíme a často si klademe otázku, na kterou by si tak trochu podvědomě měl vlastně odpovědět každý potenciální franchisant…

Jsem to opravdu já?

Tedy jsem tím, kým bych měl být, abych dobře vyplnil/naplnil onen zmíněný potenciál daného franchisového konceptu? Jsem tím, který je ochoten vedle franchisových poplatků (které platím rád, protože si uvědomuji hodnotu, kterou tím dostávám) zaplatit tu opravdovou cenu, která často spočívá v určitém stylu podnikatelského chování, které je třeba respektovat, ctít a utužovat, abych mohl uspět? Čím více se v tomto tématu „šťouráme“, tím více si potvrzujeme, jak s úspěšnými franchisory, tak s úspěšnými franchisanty, že hlavním rizikem mohu být primárně já sám sobě. Tedy snahou prokázat, že moje cesta, jak vést podnik, je ta správná namísto mých zkušeností a schopností, které společně s franchisorem šikovně dosadíme do funkčního a prověřeného systému. Systém přece bude v konečném důsledku to, co mne na celém franchisovém konceptu láká vlastně nejvíce. Osobní a podnikatelská odpovědnost potenciálního franchisanta je klíčová, ale s trochou nadsázky by se dalo říci, že franchisora by vlastně neměla nijak ohrozit, protože si do své sítě nepustí nikoho, o kom by měl v tomto směru pochybnosti, protože v danou chvíli nebojuje za úspěch jedné pobočky, jednoho odběrného místa, jedné restaurace, ale za reputaci všech…

Asi si pěkně dokážeme představit, jak chyba jedné pobočky rychlého občerstvení může negativně ovlivnit byznys všech, protože v síti si prostě nesete vše dobré i negativní, podobně jako když v deseti lidech poneseme z lesa kládu na zátop. Pokud nás dva parťáci z deseti po cestě opustí, kláda bude pocitově těžší, bude třeba více síly, ale zvládneme to. Když nás ale opustí další tři, je možné, že už s ní ani nehneme…

Dalo by se tak říci, že ve vztahu franchisor–franchisant se hledá ideál a ideál a ano, ono tomu tak vlastně je, ale kde ho najít?

Když ideál hledá svůj ideál

Jakkoliv to může znít utopicky, pořád je asi lepší mířit na hvězdy a netrefit se, nežli mířit na kupu hnoje a trefit se přesně. Tedy slevit ze svých nároků na ideálního kandidáta by v dlouhodobém horizontu mohlo být pro celou síť opravdu kritické. A držet se jasné představy, kterou nekompromisně dodržuji, může být pro celou síť největším katalyzátorem úspěchu.

S našimi klienty se hodně rádi držíme rovnice, že s vírou roste chuť do akce a se správnou akcí výrazně roste šance na úspěch. Proto také největším tématem, na které se ve franchisingu zaměřujeme, je právě zmíněný nábor těch správných franchisantů, kteří svým osobním archetypem dobře zapadnou do archetypu daného konceptu. V první fázi jde o to, aby zjistili, že se nějaká taková možnost jejich dalšího osobního a podnikatelského růstu v jejich lokalitě pro ně nabízí.

Tedy zvedání víry, že vím, jak můj ideální kandidát přemýšlí, kde se pohybuje a jak ho mohu správně oslovit, je to, na co se společně s našimi klienty zaměřujeme.
Tedy zvedání víry, že vím, jak můj ideální kandidát přemýšlí, kde se pohybuje a jak ho mohu správně oslovit, je to, na co se společně s našimi klienty zaměřujeme.
Autor
Martin Hošek
Sdílet článek
Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
  • Kontaktujte nás

Nechte nám vzkaz, ozveme se vám.

O vašich marketingových plánech si můžeme nezávazně popovídat u šálku dobré kávy.
Může vás zajímat

Další články